Konec dobrý, všechno dobrý

31. prosince 2017 v 15:56 | M. | 
Ke konci roku je čas na nějaké to shrnutí roku 2017.

Konečně jsme si s kamarádkou našly vlastní bydlení na fajn místě a co je lepší, mám nejlepšího souseda - nejlepšího kamaráda. +!

Jedny z nejlepších zážitků byly dovolený. Dlouho jsem nikam necestovala, proto vyrazit sama do Izraele a pak s kamarády autem se stanem do Itálie bylo takový probuzení toho, co chci dělat a na co jsem pozapomněla. Jako i proč jsem vlastně začla studovat cestovní ruch. Za to je + pro rok 2017.

Smutnější částí byly rozchody, jak s pro mě nejdůležitějším člověkem vůbec, tak s druhým hodně super člověkem. Vlastně nebylo nic špatně, ale najednou to prostě už nešlo, což mě taky dokopalo ke stavům osamělosti a beznaděje bez jakýchkoliv vyhlídek do budoucna, když zazdím nejlepší vztahy, jaký bych si mohla přát, což nakonec vedlo k mé hospitalizaci v Bohnicích. Tak za to -.

Když jsem si říkala, že na rok 2017 zpětně vzpomínám jako na úspěšný, vzpomínka na moje stavy a začátky v Bohnicích mi nedovolily se z toho radovat, jelikož mi to pořád připomínalo v jakých stavech jsem byla schopna být a že to nemusí být trvale pryč, i když mi je teď líp. Nicméně moje hospitalizace byla jedna z nejlepších věcí, co se mi mohla v životě stát. Mohla jsme si konečně odpočinout, přijít na původ mých problémů, rozebřat celý můj život od dětství a vedět s čím bojuji. Taky srovnat si priority a umědomit si, co je důležité a kdo. Naučila jsem se vážit si lidí kolem mě a nebrát to jako samozřejmost nebo to dokonce přehlázet. Trochu toho pozitivního myšlení. Takže za to velké +!

Taky jsem si díky tomu našla plány do budoucna, co mě baví, co chci, takže mám teď smysl, proč ráno vstávat a pracovat a učit se. +!

Skončila jsem v práci, kterou jsem začínala nesnášet. Směny 12 hodin, s tím že jsme tam nikdy nebyly 12 hodin, ale dost běžně i 15 hodin. Celou dobu být sama na recepci hotelu, který má 160 pokojů a kde nic nefunguje, takže všichni nasraný. Jediný co nám pomáhalo nezbláznit se tam byly holky, se kterýma jsme si z toho a z hostů dělaly srandu. Taky jsem tam našla nejlepší kamarádku, která mě držela v nejhorších chvilích a se kterou jsem zažila i ty nejlepší. Našla jsem si klidnou práci s lepším platem a blíž domu. Nemusím už vstávat ve 4:44 abych se domů vrátila ve 22:00 a další den znova. Ještě k tomu ty denní a noční. NIKDY VÍC. ++!

6x+
1x-

Je skoro neuvěřitelný říct, že 2017 byl pro mě vážně skvelej a budu na něj moc ráda vzpomínat, když to byl rok, kdy jsem se málem zabila a dostala dvě diagnozy poruch osobnosti, ale je to tak. Stalo se toho hodně, ale nic, co bych teď udělala jinak. Člověk se prostě občas musí dostat na dno, aby se mohl odrazit. Vím, je to otřepaný, ale v bohnicích mi to řeklo spoustu spolupacientů, takže na tom něco bude :D Poznala jsem spoustu skvělých lidí, kteří mě vážně znají a utužila jsem dost přátelství, o které nechci nikdy přijít.
Na 2018 se těším, protože tentokrát vážně věřím, že bude ještě lepší. Když mám tolik plánů:

  1. konečně dodělám vejšku
  2. za odměnu za dodělání školy jet na Kubu
  3. 7 nových tetování,
  4. koupit si nový nábytek
  5. navštěvovat každý měsíc nejlepší kamarádku ve Valencii
  6. pořídit si samojeda a mít tak konečně životního partnera, který mi bude rozumět (musim brzo napsat článek o tom, jak jsem se do nich zamilovala a jak mi zachránili život, protože irl nemluvim skoro o ničem jiným.)
a to není seznam přání, to je seznam věcí, které se stanou! :D

Přeji všem šťastný nový rok, lidi se kterýma si ho šťastný uděláte (i když člověk stejně nejdřív musí začít mít rád sebe a umět být sám se sebou) a stejně dobrou náladu jako mám teď já (a ne, není to jen antidepresivama :D)!

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama