Izrael

25. listopadu 2017 v 23:02 | M. | 
Nedávno jsem přemýšlela, kdy jsem byla naposledy vážně šťastná. Bude to už skoro půl roku, kdy jsem letěla do Izraele navštívit svého v té době přítele, kterého jsem poznala přes World of Warcraft. Nečekala bych, že někdy vyrazím sama na výlet do Izraele, ale hrdost nad tím, že jsem se jednou k nečemu odhodlala a prostě si jeden den koupila letenky a dotáhla to do konce, byla silnější než strach. Můj izraelský kamarád, se kterým jsem hrála asi 2 roky už navštívil Prahu dvakrát, tak jsme si řekli, že teď je čas přiletět se podívat na něj a jak to vypadá v tom jejich kibucu, když si tolikrát stěžoval, jak do nejblizší restaurace nebo McDonaldu musejí jet kdoví jak dlouho. Máma si myslela, že jsem si dělam srandu, když jsem jí oznámila, že ji nebudu moct pohlídat psa, protože budu v Izraeli.

Dost jsem se děsila vstupního pohovoru, že mě tam třeba ani nepustí, protože cestuji sama a nemůžu jim ukázat rezervaci v hotelu a zůstatek na účtu, což jsem četla, že občas chtějí. Při cestě z terminálu na cestující čekaly asi 4 budky s pracovníkama, jeden z nich vypadal obzvlášť nepříjemně. Samozřejmě že jsem vyšla právě na něj. Nakonec se ptal jen na běžné otázky jako číslo letu, jestli jsem už v Izraeli někdy byla, jak dlouho tu budu a proč sem vlastně jedu. Odpověď na poslední otázku ho asi trochu zaskočíla, když jsem řekla, že jedu visit my israeli boyfriend, a nechal mě jít. Pohoda. (To jsem nevěděla, že horší je ten pohovor při odjedu.) Celkově jsem měla super servis. Přítel čekal na letišti, aby mě odvezl autem z Tel Avivu cca hodinu a půl do jejich kibucu. Moje první dojmy utvořila stávka taxikářů před letištěm, kteří si tam zřejmě udělali party, a na benzínce zástup asi 30 ortodoxních židů. Byli všude. Už jsem si začla říkat, že to je tu asi normální, pak jsem ale zjistíla, že tam měli autobus, tak asi jeli na výlet.

Kibuc byl úžasnej, všude malý baráčky s velkýma zahradama a nikde žádný ploty. Lidi se tam znali, v místním obchodě neplatili při každém nákupu, ale psalo se jim to na účet, který platili na konci měsíce nebo tak nějak. Ale nejlepší bylo moct všude cestovat autem. V tomhle to byla nejlepší dovolená vůbec. Nebyli jsme ničím vázaní, mohli jsme si jet, kam jsme chtěli, nebo zlstat doma a jet jindy. Součástí našeho plánu a vlastně i důvod vybranýho termínu mý návštěvy bylo navštívit koncert Epicy v Tel Avivu. Návštěva Haify bylo taky něco úžasnýho. Ani mi nedošlo, že tam je vlastně moře, takže budem moct jet i na pláž, kde jsme si postavili stan a zůstali tam přes noc. Ten pocit být v autě s přítelem, poslouchat naše oblíbená písničky a jet si v krásným počasí, kam chceme, nemuset nic jinýho řešit, být pryč od všeho stresu a každodenní rutiny doma - to byl ten nejšťastnější moment možná i mýho celýho života. Nebo aspoň který si vybavím. Nevzpomínám ani tolik na to, jak jsme chodili po pláži, po kibucu, po Tel Avivu, Caesaere, kde jsem poprvý po letech stíla nohama v moři, ale na ten moment, kdy jsme někam jeli v autě a došlo mi, že jsem tak šťastná, že bych brečela.

Škoda, že nikdy nic pěknýho netrvá věčně.



Příjezd do Tel Avivu

Park uprostřed mrakodrapů v centru Tel Avivu

Epica koncert

Caesarea

Západ slunce na pláži

Můj prst a Akko (kvůli slunci jsem neviděla co fotím :D)

Hodina nebo dvě práce a nejhorší spálení od sluníčka, ale stálo to za to


 


Komentáře

1 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 25. listopadu 2017 v 23:06 | Reagovat

Ale máš zážitok, ktorý ti už nikto nevezme 😉

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama